Poslední Rožmberk Petr Vok nechal v rámci svého rozsáhlého militarizačního programu vystavět v krumlovském Latránu samostatně stojící arsenál, nemající svým rozsahem a zejména ideou v českých zemích té doby srovnatelnou paralelu. I když mu nebylo dáno stavbu dokončit (byla dostavěna až na příkaz Rudolfa II. po prodeji panství české komoře), v jejím užívání, byť za změněných podmínek a v menším rozsahu (který postupně slábnul), pokračovali i další držitelé krumlovského panství, posléze povýšeného na vévodství (Habsburkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové). Tomuto doposud ne tolik známému aspektu bude v přednášce věnována pozornost, stejně jako faktu, že se dodnes jedná v našem prostoru o stavebně z velké části dochovaný unikát, jehož zamýšlená kulturně-reprezentační funkce byla v rámci střední Evropy srovnatelná jen s aktivitami nejvyšších pater tehdejší společnosti (králové, knížata).

Český Krumlov jako hlavní sídlo rodu Rožmberků představoval jeden z nejpozoruhodnějších urbanistických celků středověkých Čech. Ze složitého organismu hradebního systému, který se vyvíjel asi od počátku 14. století v úzké návaznosti na zdejší hrad, zůstaly dochovány významné pozůstatky, jen jejich menší část však může spatřit běžný návštěvník. Zejména některé prvky hradeb jsou klíčem k řešení dalších, širších otázek. Autor měl příležitost studovat krumlovské hradby systematicky i příležitostně od 90. let 20. století.